18 prosince 2016

"Zabili jste mě, moji milí Židé.

Zmátli vás, protože jste čekali meč a já měl jen lásku. Na dlouhá staletí jste byli uvrženi do nemilosti světa, příliš mnoha přikázání a pyšného zohavování vlastního těla. Vaši proroci věděli, že jsem to já, ale zatajili vám, že jsem přišel i pro vás.

Čekáte na mne, ale podruhé už nepřijdu. Pořád jsem tady. Opusťte krvavá náboženství. Nechcete se mstít, trestat a na věky obhajovat sami sebe před celým světem. Chcete pokoj a mír. Vždy jste měli na vybranou. A nikdy jste neměli na vybranou, vše bylo předpovězeno.

Neneste už dál svou vinu, která je iluzí. Mám vás rád a já jsem tady."


01 prosince 2016

Stvoření

"Každý druhý blbec s čtyřicítkou na krku má dneska rakovinu nebo aspoň první infarkt. Jen já tady budu smrdět do devadesáti," pomyslel si Bulebik. Vyjma občasných migrén neměl žádných větších potíží. Ačkoli byl kuřák (potenciální rakovina plic, hrtanu atd.) a přejídal se uzeninami (potenciálně tlusté střevo), jediné, co jej doopravdy skutečně trápilo byl problém Stvoření.

Přesto, že nebyl ateistou věděl, že Bůh - tak jak mu říkali a jak dodnes tvrdí katolíci, židé, muslimové a podobní jílci - neexistuje. Je jen pouhé "VŠECHNO/VŠE, CO JE". A to je zatraceně málo. Těžko se k tomu nicméně vztahovat, proto tvrdil, že pozemský projekt Stvoření je habaďůra nebo důkladný krycí manévr.

My lidé jsme dostatečně chytří na to, abychom se ptali po svém původu a účelu. Ale jsme chytří jen tak akorát, aby se nám odpovědí nedostalo. Jsme tady fakt v karanténě?

"Pro  pesimistického optimistu je zkrátka rakovina požehnáním," uzavřel Bulebik své ranní rozjímání. Tefilin ležely nedotčené v pouzdře před ním.